zdroj: Lupa.cz

Součástí změn v Quantcomu, jehož tržby v roce 2020 přesáhly 863 milionů, je také vyčlenění poskytování internetu koncových uživatelů do samostatné společnosti Pe3ny. Firmy chtějí obchodovat samostatně, na výstavbě sítí ale budou spolupracovat. Šťastný v rozhovoru rozebírá i další věci, například důvod demontáže některých prvků Huawei z páteřní sítě nebo dřívější majetkovou účast v ČD-Telematice.

Proč jste změnili název z Dial Telecom na Quantcom?

Uzavíráme tím jednu etapu. Máme za sebou osm akvizic, což jsou vždy poměrně náročná spojování. Trh se dost vyčistil, nemáme už co koupit a tímto směrem se nedokážeme rozvíjet. Děláme tlustou čáru za minulostí a posouváme se dopředu. Tlustá čára by nebyla dost tlustá, kdybychom se nepřejmenovali, respektive nedali dovnitř i navenek impuls. Navíc název Dial Telecom se odvolával na staré vytáčené služby. Někteří lidé už ani neví, co to bylo. Kvantový internet je komerčně ještě daleko, ale přišlo nám dobré si v názvu tento bod zacílit.

Proč už nemáte koho koupit?

V Česku je hodně optických sítí, které patří CETINu, T-Mobilu, ČD-Telematice nebo Vodafonu. I u nich došlo v rámci růstu k několika akvizicím, viz třeba GTS a T-Mobile nebo UPC a Vodafone. Když jsme nakupovali my, získali jsme vždy někoho, kdo byl srovnatelně velký s námi a měl buď zajímavou infrastrukturu, nebo obchodní bázi. Nyní už tady firmu podobnou naší velikosti nenajdete. Mluvit lze o Českých Radiokomunikacích nebo ČD-Telematice, ale to jsou specifické případy. Možná nějaká podobně veliká firma vyroste z menších hráčů.

Znamená to, že se trh usadil a stabilizoval?

To bych zcela netvrdil. Velké akvizice jsou o velkých penězích. Ale pak už se bavíme o velikostech, kdy do toho má co mluvit regulátor. Nicméně proces pokračuje, velcí hráči budou mít vždy tendence pohltit ty menší, třeba i nás.

Kam chcete vyrůst?

Chtěli bychom především zahustit síť a její použití pro poskytování služeb. Možností je hodně. Budujeme otevřenou síť, kombinujeme velkoobchodní nabídku se službami pro firemní segment, což není jen připojení k internetu. Určitě máme další představy o tom, jak chceme být velcí, ale už to spíš bude organickým růstem, a nikoliv nákupy. I když je možné, že se někdy nějaká příležitost objeví.

Jednu dobu jste vlastnili třetinu v ČD-Telematice, kterou jste nakonec prodali. Šlo z vaší strany o investiční aktivitu?

Ano, šlo o investici. Měli jsme volné peníze a objevila se možnost nakoupit část akcií.

Jaký je váš přístup k technologiím z Číny, zejména Huawei?

Varování NÚKIBu vůči Huawei a ZTE bez pochyby bereme vážně. Čínské technologie na českém trhu nakupuje kde kdo a i u nás se vyskytují. Ale podařilo se nám je minimalizovat v klíčových částech sítě.

Varování nebagatelizujeme. Zadní vrátka obecně ve všech technologiích být mohou a nejspíš i jsou. V případě Číny je to ovšem kombinované s relativně ostrým politickým režimem, kde nenajdete hranice mezi zájmem státu a zájmem dodavatelské firmy. Řekli jsme si, že to riziko je skutečné a stojí za to ho zmenšit. Udělali jsme si analýzu a ve vrstvách a strukturách sítě, které považujeme za klíčové, jsme technologii Huawei nahradili. Investovali jsme do této změny poměrně hodně peněz. Sice nás to z technického pohledu mrzelo, protože zařízení od Huawei vůbec nejsou špatná, ale ten krok byl prostě nevyhnutelný.

Takže u vás převážila spíše politická rizika?

Politická rizika určitě, ale dokázali jsme si představit i rizika technická a provozní v tom, že služba bude cizím ovlivněním degradovaná, že data nebudou dostupná nebo že budeme vydíratelní a tak dále. Když máte stát, který něco organizuje, je to jiná síla, než když nějaký hacker využívá zadních vrátek u určitého výrobce. Ta situace je nesrovnatelná. Kombinace politického s technickým rizikem, bez možnosti domoci se právní podpory, je to, co z toho dělá problém.

A další věcí je to, že od zákazníků už přichází požadavky, aby služby jim poskytované neprocházely přes technologii Huawei. Jsou to často nadnárodní operátoři a instituce zřizované státem.

Pociťujete nedostatek komponent?

Ano. Musíme mnohem více plánovat a mít naplněné sklady. Dodávky trvají půl roku a více.

Brzdí vám to výstavbu, nebo se vám daří držet „buffer“?

Daří se nám ho držet, ale často se mění. Nevíme, zda ho mít velký na čtvrt roku, nebo dva roky. Vývoj je divoký a sledujeme ho s obavami, protože nevíme, co se kdy a kde zase pokazí. Aktuálně máme více než půlroční zásobu. Udělali jsme ji na začátku covidu, kdy nám došlo, jak velký problém se na nás řítí. Bohužel to s mírnými obměnami trvá dodnes a místo dodávání „just in time“ se bez „bufferu“ neobejdeme, a to ani u obvyklých renomovaných dodavatelů, jejichž zařízení v síti používáme.

Proč jste vyčlenili internet pro běžné uživatele do samostatné firmy Pe3ny?

Vždy jsme byli primárně zaměření na firemní segment. Když jsme připojovali domácnosti, spíše nám to nešlo. Přístup k těmto dvou segmentům trhu se v jednom týmu nemíchá snadno. Jsou tam jiné nároky na servis, obsluhu a jsou potřeba jiné produkty. U domácností je třeba poskytovat rychlé, automatické, unifikované služby. A pokud možno v nějakém větším rozsahu, abyste dosáhli efektivity, protože u domácího internetu jsou ceny hodně stlačené dolů.

U firemního segmentu je prostor pro více kreativity, zákazníkům se věnujete individuálně, řešíte jejich speciální požadavky, spolupracujete. Zkrátka, narazili jsme u sebe na hranice tohoto mixu, tlačilo nás to k situaci, kdy služby pro firmy příliš unifikujeme a pro domácnosti příliš individualizujeme. Proto jsme se rozhodli vyčlenit tuto část zákazníků do firmy, která se na domácí připojení specializuje. A opačně, firemní zákazníci přešli z Pe3ny do Quantcomu.

Budou se Pe3ny aktivně rozvíjet? Na trhu dobíhá konsolidace providerů, chcete to tudy zkusit také?

Rádi bychom, aby se Pe3ny rozvíjely cestou akvizic menších nebo větších hráčů. Nechceme, aby skupovaly jakékoliv Wi-Fi sítě, ale pokud možno sítě více infrastrukturní. Pokud má někdo optiku, je to pro nás mnohem perspektivnější. Vybudování sítě vždy trvá a naráží na legislativní a procesní problémy. Náš průzkum trhu neustále probíhá, byť teď energii věnujeme změně značky a dělení zákazníků. Jakmile se z toho otřepeme, chceme, aby tímto směrem Pe3ny pokračovaly.

Budou Pe3ny a Quantcom nadále spolupracovat?

Quantcom bude nadále pro Pe3ny stavět infrastrukturu. Nedává smysl, aby tyto dvě firmy měly paralelní výstavbové týmy. Infrastrukturu bychom chtěli mít jednotnou, protože je to efektivnější. Když například Pe3ny objeví zajímavou oblast, kde by chtěly nabízet internet, postavíme tam optiku. A zároveň tam, kde už optiku máme, dává smysl, aby ji využily Pe3ny.

Má na váš B2B byznys dopad konsolidace na trhu s poskytovateli internetu?

Konsolidace je znát především ve velkoobchodním byznysu. Operátoři, kteří od nás měli konektivitu, si ji obvykle vezmou od toho, kdo je koupil. Není to ale nic, co bychom vnímali jako ohrožení. Dalo se to čekat, v našich akvizicích jsme se ostatně zachovali stejně.

Hodně menších providerů konsolidovala ISP Alliance, která má politiku společného nákupu konektivity pro své členy. Konsolidace trhu ISP je logická a nás nepřekvapuje ani neohrožuje, zejména proto, že velkoobchodní část je u nás z větší části založena na mezinárodních službách.

Do firemního segmentu konsolidace poskytovatelů internetu zasahuje pouze zprostředkovaně, například tak, že se firmy podřizují při výběru operátora pravidlům společných vlastníků a holdingů.

Kromě páteřních sítí, na nichž poskytujeme velkoobchodní tranzitní služby, máme v Praze a Brně rozsáhlé metropolitní sítě. Právě tyto sítě nám umožňují dostat se až ke koncovým zákazníkům. V Brně máme připojenou naprostou většinu byznysových center, v Praze jejich značnou část, takže ač jsou sítě co do rozsahu skoro stejně velké, tak vzhledem k velikosti je v Brně hustota sítě výrazně větší. Přítomnost naší sítě v lokalitách byznysových center je atraktivní nejen pro firmy, ale i pro zahraniční operátory, kteří poskytují připojení pro větší, nadnárodní firmy. Jsme partnery několika velkých světových operátorů, kterým dodáváme datové okruhy pro jejich zákazníky.

Naší sítí, optickou i rádiovou, obsloužíme velkou část Česka, s partnery pak téměř jakýkoliv bod v zemi, ale to je dnes už samozřejmostí. Firmám poskytujeme nejen připojení k internetu, ale i vnitrofiremní sítě, umístění technologií, cloudové služby, hlasové služby a nabízíme i řešení bezpečnosti připojení a ochranu před útoky. Naší výhodou je kombinace metropolitních sítí, mezinárodní páteře a propojení s dalšími sítěmi v řadě zahraničních peeringových uzlech, čímž dosahujeme zkrácení cesty dat mezi zdrojem a uživatelem.

Jaký důraz kladete na vaši rádiovou síť?

Rádiové sítě jsou pro nás důležité. Když řešíme službu v lokalitě bez naší optické sítě, je rádio první volba. Rádio je výhodné díky rychlé výstavbě s dostatečnou mírou spolehlivosti. S optikou se tam dostaneme později. Výstavba optiky je v Česku nejen velmi drahá, ale také pomalá, je záležitostí na měsíce a roky. Z důvodů spolehlivosti a kapacity instalujeme výhradně spoje typu point-to-point. Někdy to tak i zůstane, hlavně v místech, kde z pohledu dalších zájmů v oblasti nedává ekonomický smysl optiku stavět.

Chcete se zapojit do projektů kolem privátních 5G sítí?

V rámci firem, které jsme koupili, se často používaly různé multi-point rádiové technologie. Skoro všechny jsme v průběhu doby opustili. Snažíme se, aby služby byly garantované. U multi-point služeb je garantovatelnost v kombinaci s vyšší kapacitou špatně dosažitelná. Princip multi-pointu vždy bude takový, že funguje skvěle, dokud je síť prázdná, ale jakmile se zaplní, někde „se to zacpe“. Jako naši budoucnost tuto technologii nevidíme.

Jaké jsou pro vás největší překážky ve stavbě optiky? Očekáváte zlepšení díky nové vládě?

Prostředí je legislativně hodně košaté. Ani kompetence nemá stát ujasněné. Každý z úředníků má nějakou představu, jak si co vykládat. Třeba v Praze je řada městských částí. Když jdete s žádostí o územní rozhodnutí na jednu, máte úplně jiné podmínky než u druhé. Někdy je to velký překážkový boj.

Dalšími problémy jsou nevyjasněné aspekty umisťování sítí, jejich ochrany a věcných břemen. Existují správci a majitelé, kteří si myslí, že se dá nějak extra zbohatnout na tom, že k nim do objektu, chodníku či pozemku operátor svou síť zavede. Pak si účtují nepřiměřené částky. Soudit se sice můžeme, ale to výstavbu na několik let zastaví.

Naštěstí existují i opačné extrémy, kdy jsou lidé rádi, že tam tu síť mají, protože to jejich nájemníkům i obyvatelům zpřístupní služby. Stát se to pokoušel řešit v zákoně o podpoře výstavby sítí, ale dle našich zkušeností se to příliš nepovedlo a situace je stále stejně nepřehledná a nevstřícná. Právo formálně existuje, ale stát není schopen ho efektivně vymáhat.

U nás neexistuje společný cíl, neexistuje jednotný přístup státu a jeho složek. Sice všichni tuší, že jde o veřejný zájem, digitalizaci, ale v praktické rovině se nezměnilo nic.

Je třeba překvapivé, kolik se v Praze rekonstruovalo chodníků, ale městu chybí záměr a zájem, aby v nich rovnou připravilo trasy nebo místo pro uložení sítí operátorů. Svou roli hraje i velmi zastaralá prostorová norma. Díky tomu by se zabránilo opakovanému překopávání nových chodníků a operátorům by to snížilo náklady. Chybí hlava, která by to vymyslela, a svaly, které by to prosadily. Na osobní, obecní, místní, krajské nebo státní úrovni jsou ty zájmy často až protichůdné. Je to nerovný boj se stohlavou saní.

Pak se dostanete do takových absurdit, že stavíte síť v centru, musíte si zaplatit odvoz zeminy a následně si ji musíte koupit zpět jako inertní zásyp vykopané trasy. Snadno pak podlehnete dojmu, že jde spíš o podporu místních penězovodů než výstavby sítí.

Příkladů nelogičnosti a umělých překážek by se našla celá řada. Nejvíce by výstavbu zjednodušilo, kdyby města při rekonstrukcích ulic plánovala komplexně a koordinovaně s operátory. Systém je zralý na úplnou revizi. Výstavbu optiky by šlo jistě zlevnit o desítky procent a to pak můžeme promítnout do cen zákazníků. Nyní nás to nutí k přesnému opaku, promítat vyšší náklady do ceny, aby byly investice návratné.

Kolik ročně investujete do výstavby sítí?

Za posledních pět let to bylo zhruba 480 milionů korun. V chodu máme vždy řadu projektů a podle toho se aktuální výše investic odvíjí. Podobné tempo investování chceme držet i nadále.

Vy už poměrně běžně pracujete se 100Gb spoji. Co táhne spotřebu dat nahoru?

U firem jsou to přenosy dat mezi systémy a aplikacemi, vzrůstající počty videokonferencí, komunikace uživatel–aplikace, komunikace s cloudem, připojování home office. Obecně je velký trend centralizovat aplikace, a to i formou pronájmu. To vše zvyšuje nároky na kapacitu a spolehlivost. Firmy už dávno opustily model fungování, kdy mají servery s aplikacemi ve své kuchyňce, nyní je mají v profesionálních datacentrech nebo formou pronájmu prostředků v cloudu.

Je v Česku běžné, že by si zákazníci od vás pronajímali co nejkratší optiku například na burzu ve Frankfurtu?

Objednávají to firmy, které mají potřebu. Takže ano, poptávky tohoto typu máme. Většinou přímé a rychlé spoje potřebují firmy z finančního sektoru, pro které jsou významné rychlé operace na burzách. V zahraničí svoje sítě sice nekopeme, ale máme tam dlouhodobě pronajata optická vlákna, která osazujeme vlastními systémy. To je model v operátorském světě běžný. Existence jedné sítě s jedním správcem na vlastní nebo dlouhodobě pronajaté infrastruktuře je nutná podmínka rychlých a kvalitních služeb, nejen pro finanční segment.