zdroj: Novinky.cz

Rychlost připojení a rychlost přenosu

Každého klienta zajímá, jak rychlý internet bude mít. Pro firmy je ale neméně důležité, jak rychle je poskytovatel zvládne připojit s požadovanými parametry. „Setkáváme se s tím, že uživatel má bezdrátový internet nebo ADSL, které nefunguje podle jeho představ, a chce něco lepšího. Udělá si tedy výběrové řízení a osloví pět šest operátorů. Dostane nabídky, které slibují vše, co si přál. Polovina poskytovatelů ale ani nezjišťuje, zda jsou v dané lokalitě přítomni nebo jak tam připojení zajistí. Pak dojde na lámání chleba a přijdou vytáčky či různá náhradní řešení,“ říká expert společnosti Quantcom Michal Fišer. Principem je podle něj vlomit se klientovi do dveří a pak ho zahrnout nikoli tím, co chce, ale řadou produktů, o které původně vůbec neměl zájem. „My před odesláním nabídky vždy zjistíme, jaké jsou naše reálné možnosti, a ty se zákazníkem probereme. Pak se pouštíme do cenových kalkulací, aby opravdu dostal na první dobrou reálnou nabídku i s časovou lhůtou,“ říká Fišer. 

Bohužel i operátoři, kteří disponují v daném místě potřebnou technologií, někdy slibují termíny, které nakonec neplní. „Důvodem bývá složitost procesů v některých velkých firmách i výkonnost týmů. Narážíme na to, že konkurent slíbí připojení do měsíce, realita jsou měsíce tři,“ říká Fišer. Quantcom se podle něj může spoléhat na velmi pružná technická oddělení, jejichž týmy mají díky personální stabilitě hluboké zkušenosti a umí si poradit. 

Pohádka, kterou nechcete zažít

Nic na světě není dokonalé, a tak se i uživatel připojení dříve či později setká s problémem, nedostatkem, má nějaký nový požadavek či třeba dotaz k fakturaci. U některých poskytovatelů se pak stává pohádkovou slepičkou, která hledala pomoc pro svého kohoutka. Všude ji poslali o dům dál. „Operátoři mívají své huntery, kteří shánějí zákazníky a po podpisu smlouvy je předávají dalším oddělením. Pak nastává problém, že první naslibuje hory a doly a další nad tím kroutí hlavou,“ popisuje Fišer zkušenost, kterou velmi dobře zná nejeden Čech. Quantcom se rozhodl zvolit přístup jedné tváře, kdy obchodník pečuje o klienta od začátku do konce a pomáhá mu ve všem od otázky k zabezpečení po připojení dalších poboček. „Klientovi se nestřídají lidé mezi dveřmi a průběžně se buduje důvěra. Jde nám o to mít s ním co nejdelší vztah,“ vysvětluje Fišer.

Cena souvisí s kvalitou

Trh s připojením pro firmy je v ledasčem jiný a zjednodušeně se dá říct, že jsou jako velcí klienti opečováváni více než individuální zákazníci. „Všeobecně panuje snaha firmy cenově neztratit, nabídka operátora tomu musí odpovídat,“ říká Michal Fišer. Objevují se ale i přehnaně nízké ceny, na které je lepší si dát pozor. „Občas přijde nějaký velmi malý lokální poskytovatel zpravidla rádiového připojení, kteří si myslí, že utrhne kus trhu, ale většinou nabídku tak podstřelí, že je z toho spíše takové rýpnutí,“ říká Michal Fišer. Cílem podobných aktivit bývají podle něj hlavně byznys centra. „Menší firmy, které mají pocit, že na tom vyrostou, rozhodí v centru letáky, aniž by tam měly pokrytí, aniž by měly cokoli domluveno s vlastníkem objektu. V podstatě je to podvrh nebo služba v tragické kvalitě, ale občas na to natrefíme,“ popisuje Fišer.

Ve městech je pro radiový signál těsno

Technologie se neustále vyvíjí a nabízí dnes různé možnosti datového propojení se světem.

Ve větších městech je nejlepší volit pevné připojení optickým vláknem, které vykazuje spolehlivost i vysokou kapacitu. „Rádiové spektrum pro bezdrátový přenos je dnes ve volných pásmech hodně vyčerpané a může docházet ke vzájemnému rušení signálu. Pokud není jiná možnost než rádiový signál, tak jedině v pásmu licencovaném pro konkrétní službu,“ radí Michal Fišer. Licencované pásmo je totiž zpoplatněno, a díky tomu se těší větší ochraně. „Dnes se hodně staví a stavební technika nebo sám objekt může zasáhnout do cesty radiového paprsku. U licencovaných pásem se to hlídá podstatně pečlivěji,“ říká Michal Fišer.

Tam, kde vzdálenosti nebo podmínky neumožňují vést připojení smysluplně kabelem, je radiový signál jedinou možností. „Určitě nemá smysl v tomhle případě využívat wifi sítě, které už jsou dnes překonané a přetížené. Dobrou volbou je opět bezdrátový internet v licencovaném pásmu,“ říká Fišer.

Limitovaně neomezené připojení

Svět telekomunikací se zamiloval do slova „neomezené“. Větší, tedy firemní zákazníci využívající optickou síť standardně platí měsíční paušál a mají připojení bez limitu známého pod zkratkou FUP. Nabídkám pro menší firmy, které dostanou rovněž internet po optickém vláknu řádově za stokoruny měsíčně, konkurují bezdrátové LTE sítě. „Operátor vám dodá zařízení pro příjem signálu a jste připojeni přes mobilní internet. Tam už ve všeobecných podmínkách FUP stanoven je. Je opravdu velmi vysoký, ale je to strop, na který může hodně aktivní uživatel teoreticky narazit,“ upozorňuje Michal Fišer. U pevného připojení platí, že je opravdu neomezené objemem stažených dat.

Úzké hrdlo na vedení

Uživatelé na to leckdy zapomínají, ale síť je jen tak rychlá, jak rychlý je její nejslabší článek.

Stává se tedy, že si firma pořídí datovou linku o kapacitě 200 megabitů za sekundu, ale na její konec umístí levný router. Ten má sice papírově dostatečný výkon a gigabitové porty, ale jeho procesor ve skutečnosti není schopen rychlost linky zvládnout. „Místo 200 megabitů má pak připojení rychlost třeba poloviční. Technologie jdou dopředu a kapacity přenosu se dramaticky zvyšují. Jeden gigabit za sekundu se stává standardem, ale pak je třeba, aby i koncové zařízení bylo natolik výkonné, aby tuto rychlost zvládlo. Tohle bývá dost častým problémem,“ říká Michal Fišer. Na nakoupenou rychlost internetu přitom podle něj musí být dimenzovány nejen routery, ale i firewally.

Operátorův ochranný deštník

Internet je čím dál nebezpečnější a zločin po síti dostává organizovanou podobu. Vznikají hackerské skupiny, které se snaží prolamovat ochranu a vybírat od napadených firem výkupné. Zabezpečení je složitý a mnohovrstevnatý problém, který je z velké části na samotném uživateli. Operátor by s ním ale měl umět pomoci. Jeho parketou je zejména ochrana před takzvanými DDoS útoky, které se snaží zahltit připojení či koncová zařízení klienta. „S těmito ataky hrubou silou se teď setkáváme stále víc. Operátor musí mít technologii, aby byl schopen nad klientem rozevřít ochranný deštník a útok zbrzdit. V Quantcomu používáme takzvanou pračku, která DDos vyfiltruje a propouští jen žádoucí provoz,“ říká Michal Fišer.