Společnost Quantcom patří mezi největší vlastníky optických sítí v České republice. Provozuje nejen takzvané páteřní sítě, běžící napříč českým územím, ale také buduje vlastní městské sítě, jejichž prostřednictvím nabízí vysokorychlostní internet hlavně firmám.
Zdroj: Magazín Estate
Firma ročně postaví desítky kilometrů nové optické infrastruktury a připojí k ní stovky objektů – nových logistických hal, výrobních hal, kancelářských budov a bytových domů. Právě proto vnímá developery jako partnery. A oslovuje je už v rané fázi plánování výstavby projektů.
Quantcom (v minulosti působil pod názvem Dial Telecom) v současnosti staví optiku například v nových developerských projektech v pražských Holešovicích, Modřanech, na Smíchově nebo na Rohanském nábřeží. Výstavba ale běží i v dalších městech. Jiří Prudík, který má v Quantcomu na starosti projektování regionálních metropolitních sítí v Brně, Plzni a Ostravě, říká v rozhovoru pro Estate, že díky kvalitní telekomunikační infrastruktuře mohou developeři ušetřit náklady a zvýšit hodnotu svých budov pro potenciální nájemce nebo kupce.
„Developer ušetří náklady, protože síť by tam budoval tak jako tak. Tlačí na něj zákazník, kterého dnes běžně zajímá, jakým způsobem bude jeho místo připojeno do sítě. Dobře zasíťované objekty mají větší cenu a dají se lépe pronajmout nebo prodat,“ upozorňuje Prudík.
Quantcom následuje developery a jejich projekty napojuje na optickou infrastrukturu. Jak taková spolupráce začíná?
S velkými developery jsme v neustálém kontaktu, připomínáme se jim, doptáváme se a snažíme se být u projektů v co možná nejranější fázi. Dlouho byla realita taková, že telekomunikace moc neřešili, soustřeďovali se hlavně na přípojky elektřiny, vody a plynu. Někdy i ti velcí na telekomunikační sítě zapomněli a připojení se řešilo, až když už projekt stál. Tomu se snažíme předcházet a situace se i hodně změnila. Před nějakými deseti lety jsme se s telekomunikačními sítěmi museli developerům nabízet, nyní už si zvykli, už se nám ozývají sami. Ti největší developeři o nás už vědí, protože v této oblasti patříme k nejaktivnějším na trhu.
Kdo jsou ti hlavní hráči, se kterými spolupracujete?
Asi nejvíce se skupinou CTP, která je velmi aktivní v developmentu průmyslových i administrativních staveb. V Brně hodně spolupracujeme i s CPI, které tam nyní dělá velké a pro nás zajímavé projekty.
Co od vás developer zpravidla chce?
Developer se projekt, který staví, snaží už od začátku maximálně přizpůsobit zákazníkům. Potřeby zákazníků jsou různé a také se mění v čase. Například v kancelářské výstavbě byla donedávna preference velkých open space, nyní se od nich trochu ustupuje. Nebo místo obrovských průmyslových hal, na které veřejnost špatně reaguje, přicházejí developeři s menšími. Tomu všemu my se musíme umět přizpůsobit i tím, kde a jak optiku vedeme.
Jsou nějaké typické požadavky, které developer má?
Jde jim hodně o to, aby optická síť, kterou postavíme, byla otevřena i ostatním operátorům. Zejména kancelářské projekty jsou často koncipované pro firmy různé velikosti a jde o to těmto klientům umožnit, aby si mohli vybrat operátora podle vlastní volby. V případě bytových domů si developer zpravidla vybírá dva až tři operátory, se kterými běžně spolupracuje. Také si určí, zda na své vlastní náklady chce jednotlivé objekty uvnitř zasíťovat, nebo zda chce ušetřit náklady a přenese tuto dodatečnou výstavbu na jednoho z nás. Operátoři se pak mezi sebou dohodnou, kdo síť postaví za všechny. Developer ušetří náklady, protože síť by tam budoval tak jako tak. Tlačí na něj zákazník, kterého dnes běžně zajímá, jakým způsobem bude jeho místo připojeno do sítě. Dobře zasíťované objekty mají větší cenu a dají se lépe pronajmout nebo prodat.
Přicházejí developeři nebo jejich budoucí nájemníci s požadavky na nějaká speciální řešení?
Tím, že jsme v největších projektech, setkáváme se s nejnáročnějšími zákazníky. Když sítě v těchto lokalitách plánujeme, automaticky myslíme na to, aby bylo optické připojení zdvojené a vždy byla k dispozici ještě náhradní trasa. Takové zálohování tras je naše přidaná hodnota. Důvody jsou jasné: průmyslový provoz je na datovém připojení naprosto závislý, a pokud by došlo k porušení optického kabelu, má to za následek výpadek za desítky milionů korun. Výhodou Quantcomu oproti velkým korporátním rivalům je, že nabízíme podstatně větší flexibilitu. Umíme projekt nebo službu pružně přizpůsobit požadavkům zákazníka.
Telekomunikační firmy, stejně jako developeři, si stěžují na vleklé schvalovací procesy, které v České republice brzdí výstavbu. Je to problém, na který narážíte i u těchto nových projektů?
Ano, platí zejména v případě, že potřebujeme přivést optiku přes zastavěná území. Vyřídit všechna povolení trvá dva tři roky, což je naprosto šílené – stojí to mnoho úsilí a peněz. Před dvacet lety byla stavba telekomunikačních sítí považována za projekt ve veřejném zájmu a stavělo se snáz. Dnes je problém, že administrativa, která kolem takových projektů narostla, je tak rozrostlá a složitá, že stavět leckde ve městě téměř už ani nejde. Stávající sítě a vlastníci pozemků se prostě brání dalšímu kopání.
Černovické terasy a CTPark Brno
V jihovýchodní části Brna, v oblasti Černovických teras, začala už před dvaceti lety vznikat největší průmyslová zóna v České republice. Bylo to právě tady, v oblasti čtvrtí Slatina, Černovice a Tuřany, kde v roce 2001 na základě investičních pobídek postavil své první haly výrobce elektroniky Flextronics. Výstavba zde probíhá dodnes. Na ploše téměř 300 hektarů zde staví a pronajímá průmyslové haly developer CTP. V zóně známé jako CTPark Brno pracuje asi 8 tisíc lidí a působí zde například logistická firma Dachser, výrobce počítačů Acer, technologická korporace Honeywell ABB nebo výrobce elektronových mikroskopů a jiných vědeckých zařízení Thermo Fisher Scientific.
Quantcom zde napojuje firmy na optiku už od samého vzniku průmyslové zóny. Byl to právě Flextronics, kdo jako první přišel s požadavkem na napojení na páteřní optickou síť, a to rovnou dvěma zcela nezávislými trasami. V těch dobách ale na okraji Brna optické trasy nebyly a bylo třeba vybudovat něco, co už by za dnešních podmínek realizovatelné ani nebylo: během tří let vzniklo 9 kilometrů optické trasy vedoucí převážně zastavěným územím. Během let se průmyslová zóna dál rozšiřovala a pro Quantcom to znamenalo řadu technicky náročných projektů. Měnilo se uložení sítě tam, kde došlo k navýšení terénu, posilovala se kapacita spojení nebo došlo k řadě náročných přeložek, například kvůli jezeru, které architekti do nové části zóny navrhli. „Dodnes, když realizujeme doplnění sítě nebo přípojku, narážíme při výkopech na pozůstatky našich původních staveb a komunikací, vlastně jsme sami sobě archeology,“ říká Prudík.
Quantcom v CTParku Brno sítě projektuje nejen pro internetové připojení jednotlivých hal, ale také pro interní využití správce a jako infrastrukturu pro vysílače 5G. Podle Prudíka bude tato lokalita jednou z oblastí s nejhustším pokrytím 5G vysílači v České republice. Po 20 letech rozvoje Černovických teras se zde Quantcom stará o 100 kilometrů optických kabelů a stovky přípojek. Infrastruktura o této velikosti vyžaduje kontinuální péči a ochranu. „Byla to pro nás první takto velká stavba a stále je svým způsobem výjimečná. Poznatky odtud využíváme i na ostatních zónách v České republice,“ říká Prudík.
Projekt Rohan City, Praha
Projekt Rohan City, v oblasti Rohanského nábřeží v Praze, bude znamenat zastavění asi 214 hektarů brownfieldů. Pozemky zde vysoutěžil developer Sekyra Group, který plánuje oblast rozvíjet ve třech etapách až do roku 2035. První etapa už začala loni a zahrnuje výstavbu dvou bytových domů, každý s asi dvěma stovkami bytů. Také zde vzniknou dvě byznyscentra s celkovou plochou 30 tisíc metrů čtverečních.
„Povedlo se, že máme už vše připravené, a jak budou jednotlivé etapy nabíhat, budeme se ke vznikajícím stavbám přibližovat s naší sítí a připojovat je,“ říká Milan Tybus, který v Quantcomu vede divizi metropolitních optických sítí Praha. I zde podle Tybuse platí, že developer chce v byznyscentru optickou síť otevřenou pro všechny operátory – například také pro Cetin, T-Mobile či Vodafone. Úspěch také je, že v případě výstavby bytových domů v Rohan City se Quantcom stal tím operátorem, kdo stavbu telekomunikační infrastruktury bude koordinovat a realizovat. „Je samozřejmě dobré být tím, kdo infrastrukturu staví, je u zdroje informací a může si pohlídat kvalitu stavby,“ říká manažer.
Quantcom se v Rohan City chce zúčastnit i dalších etap. „Developeři už pochopili, že je dobré operátory v projektu mít, že je to nic nestojí, naopak jim to náklady šetří. Také pro budoucí nájemníky či majitele je atraktivní, že si budou moci operátora vybrat, neboť jim to snižuje i cenu připojení,“ podotýká Tybus. Zasíťování Rohan City také znamená, že Quantcom pokryje vlastní sítí všechna důležitá byznyscentra, která podél Vltavy v tomto místě v posledních letech vznikla. Jde hlavně o kancelářské komplexy, jako je Danube House, Amazon House, River Garden a další.
Projekt Hagibor, Praha
Jde o vznikající projekt šesti byznyscenter, jež staví developeři Crestyl a EP Real Estate na nejzazším konci vinohradské ulice v Praze. V lokalitě vznikne i bytová část.
„Pro nás je Hagibor zajímavý právě kvůli tomu, že je zde obrovské množství kancelářských ploch – 95 tisíc metrů čtverečních. To je pro nás velká příležitost,“ komentuje projekt Milan Tybus. Quantcom je i v tomto případě partnerem developera a bude mít na starosti připojení byznyscenter. A do lokality míří i další tři operátoři. „Pro nás je důležité na místě mít položená vlastní optická vlákna, mít možnost se o zákazníky poprat s konkurencí a nemuset si kapacitu pronajímat od ostatních,“ říká Tybus. Výhodou pro zákazníky je tentokrát připojení dokonce ze tří směrů, díky nedalekým datacentrům. To vytváří jednak pojistku proti výpadkům a také to dává zákazníkům možnost si například pronajmout vlastní optické vlákno přímo do datacentra a zvolit si vlastní rychlost datového přenosu a technologii nezávisle na operátorovi. „Takovou službu my nabízíme často, ostatní operátoři s takovou nabídkou mají někdy problém, protože jim volná vlákna mohou chybět,“ podotýká Tybus.